Vítejte na staronovém blogu o shounen-ai. Momentálně je ,jedinou, vedoucí blogu katy-chan, dříve zde byla i Elo-chan.

Pláčou andělé? -8

14. února 2008 v 18:16 | Elo-Elďa |  Pláčou andělé?
"Tomoji,pusť mě už na zem." "Proč?" přestal sledovat světla na semaforu a svojí pozornost přesunul k Satoshimu, který mu zase žmoulal vlasy. "Lidi koukají…" Tón zněl stydlivě, ale on přetvářku prohlédl. "Copak tobě to někdy vadilo?" ani se nepokusil zakrýt, že mu neuvěřil a černovlasý odvrátil obličej, jakoby se malinko začervenal. Povzdechl si a opatrně ho tedy postavil. Satoshi se ihned přitiskl k jeho ruce, s výrazem zamilované dívky na tváři a tentokrát pro změnu zrudnul Tomoji. "Koukají až teď, nechceš počkat na doma?" Dostalo se mu jen zářivého úsměvu. "Copak tobě to někdy vadilo, Tomo-chan?" Satoshiho škádlivý hlas se rozlehl ulicí a on bojoval s touhou dělat, že k němu vůbec nepatří. Proč já?Vážně ti občas nerozumím.
Satoshi se, stále držíc jeho ruky, najednou zastavil před výlohou jakéhosi hračkářství. S neskrývaným nadšením se sklonil, nos přitiskl téměř na sklo, o které se opřel rukama a vypadal, že se každou chvíli rozplyne. Tomojimu podle směru jeho zbožného pohledu po chvíli došlo, že ho zaujala plyšová panda, trůnící mezi ostatními hloupostmi a zjevně neschopná udržet tvar, buclaté packy rozhozené kolem sebe. Neubránil se úsměvu, když mu došlo, že se jedná přesně o ten typ stvůrky, který si získá obdiv dvouletého dítěte a čestné místo pod peřinou. Sklonil se vedle něj a chvíli sledoval ten úsměv. "Chceš jí?" zeptal se nakonec. Satoshi se narovnal, se zářícíma očima dvakrát většíma než obvykle. "Ty bys mi jí koupil, Tomo-chan?" Nevěřícně zamrkal a Tomoji si byl jistý, že v tu chvíli opravdu nic nehraje. "Samozřejmě, když si ti tak líbí." Na jemné tváři se úsměv ještě rozšířil. "V tom případě jí nemusíš kupovat, stačí, že vím, žes chtěl," nakrčil nos v něžném gestu. Vypadá tak rozkošně a zároveň nevinně. Skoro jako dítě… Chci mu udělat radost, i kdyby s tou obludou hodlal vážně spát.
"Jdeme?" už se otáčel, Tomoji ho však chytil za zápěstí a dotáhl ke dveřím obchodu. "To ale vážně nemusíš! Nepotřebuju to, neutrácej za mě zbytečně." Snažil se vyprostit nebo alespoň zastavit, ale on mu nedal šanci a dostal dovnitř.
Když za chviličku vyšli zpátky na ulici, svíral Satoshi v náručí velkou pandu a zářil dětinskou radostí, zatímco si jí okouzleně prohlížel. "Není báječná?" "Hm, určitě, ale měla by dostat jméno." Nevěřil bych, že tě něco takového může potěšit, jsi teď jako sluníčko. Škoda, že to nemůže trvat věčně... Schválně, kdy se zas rozpláče..? Nechci aby byl smutný, už nikdy, nedovolím to. I když, co můžu udělat? Sledoval ho, jak krčí obočí a přemýšlí, zatímco bojoval s touhou ho políbit, přivlastnit si ho a uchránit. Nejpomilováníhodnější stvoření, co znám. Vypadá najednou tak roztomile, jen políbit…ale lidi by koukali. Přestal nad tím myslet, když Satoshi zavýskl a tleskl. "Mám to, Tomo-chan! Pojmenuju jí tak…" "Jak?" Nikdo vůbec nekouká, samozřejmě, že ne. "No, Tomo-chan…" Satoshi sešpulil rty a zatvářil se přesně jako děcko, které nikdo nepochopil. A v tu chvíli mu to konečně došlo. "Nemůže mít přece stejné jméno jako já. A navíc jsi říkal, že je to ona," snažil se mu to vymluvit, aniž by ho rozzlobil. Satoshi nakrabatil čelo. "Ale já chci aby se tak jmenovala! Líbí se mi to. Viď, Tomo-chan?" Poslední větu již adresoval plyšákovi a víc se tématu zjevně nehodlal věnovat. Jak si přeješ… Trochu žárlivě se podíval na svou jmenovkyni a potom ho chytil kolem ramen. "Já jsem ale hlavní Tomoji, jasné?" za přílivu smíchu nakonec dostal letmou pusu na tvář.
"Tomo-chan?" Satoshi ho zatáhl za rukáv a donutil zastavit. "Já…musím si dojít pro nějaké věci…tam." Trochu nervózně si plyšáka v rukou nadhodil a koukl na něj. "Můžeš jít napřed?" Už mu chtěl začít oponovat, že ho nikam rozhodně nepustí, ale nakonec si to rozmyslel. Je to stejně zbytečné. Ale nechci ho nechat…co když..? Chytil ho za ruku a jemně stiskl. "Můžeme jít koupit cokoli budeš potřebovat." Satoshi zavrtěl hlavou, přesně jak předpokládal. Ale aspoň jsem to zkusil, ne? "Tomo-chan, prosím. Přijdu za tebou hned jak sbalím, slibuju." Zněl sice věrohodně, ale místo aby se mu podíval do očí, sklopil hlavu a nechal si vlasy překrýt obličej. Asi nejsem jediný, kdo má strach. Proč ti musí všichni jen ubližovat, proč si ubližuješ ty sám? Bezděčně si vzpomněl na zoufalství v těch očích, když se mu vrhal k nohám. "Zachraň mě"… Já slibuju, slibuju, že udělám všechno. Prsty se dotkl brady a donutil ho tvář zvednout. "Tak tě doprovodím, ano?" Satoshi otevřel ústa, poté však jen neochotně kývl. "Ale počkáš na mě venku." Samozřejmě, že ne, nikdy tě tam nenechám vejít samotného, už nikdy víc, rozumíš?! To je ta největší pitomost, co jsem kdy slyšel! Nekoukej na mě tak, to není fér, prostě ne. Co když tam bude? Co když… Jestli mu ještě někdo něco udělá, nejspíš se rozpadne, vždyť… Zadíval se na křehce vypadající tělíčko a pohmožděninu na líci. Nemůžu, mám o něj takový strach. Ne…Jak ty to děláš? Hlasitě si povzdechl, ale poté souhlasil.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Danika Danika | E-mail | Web | 14. února 2008 v 18:24 | Reagovat

Hahahahaha!!!! Sem první!!!! Heč!!!! No super povídka!!! To je ten nejlepší dárek k valentýnu!! :-*

2 katy katy | Web | 14. února 2008 v 19:59 | Reagovat

héé héé to je gooood !!! ( Proč umí psát tak hezkýýý !!! já dávaka taky valentýnský dárek ! , njn ... dyž mý gogo moc lidí nečtě *jde si pro pistol* )

ale elíí !! chápeš jako co to znamená ?

PÍÍŠ !! A POHNI ! XDDDDD

3 Kirara Kirara | E-mail | Web | 14. února 2008 v 21:49 | Reagovat

Je to nádherný! Tak rozkošný...Satoshi je tak roztomilej, chci ho domů! XD A Tomo-chan a ty jeho úžasný ochráncovský reflexy!!! *rozplývá se*

4 shi-chan shi-chan | Web | 15. února 2008 v 13:08 | Reagovat

upaa supeeer elo-chan je to naadhera moooc se mi to liblo musim si to přečíst ještě jednou XD

5 shi-chan shi-chan | Web | 15. února 2008 v 15:31 | Reagovat

uch..musela sem si to přečídst ještě jednou je to tak nádhernýýý moooc se m to líbí...XDmehehe-...XD

6 darknesska darknesska | Web | 15. února 2008 v 15:33 | Reagovat

supr supr supr!!!!!!!!  a bude tam?? nebo ne?? teda ten jeho brácha! Oo jak to bude dál?!?!?!?!?!?!?!?!?!?!? *už se úplně zbláznila*

7 Tery-chan Tery-chan | E-mail | 15. února 2008 v 16:24 | Reagovat

Ouwáááá!!!! Překročila sem denní dávky!!! Já ci etě!!!!!!!! Honém,nebo mě budete seškrabávat ze stěn!!! Že mu už nic neudělá?! Taky mi příde,že se asi už rozpadne! Bude bitka? Tomoji Vs zlej bráška? Yo...? Yo? YO?! YOOOO????!!!!

8 Riku Riku | Web | 15. února 2008 v 21:13 | Reagovat

wááá kawaii!!!nádhera satoshi x tomoji!!!můj oblíbený páreček...tenhle díleček je takovej hodně pozitivní...láfím tě eli-chan....tvoje povídky jsou vždycyk tak super....hele konečně vztah t a s vyšel najevo..muehhehe XD

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama