Vítejte na staronovém blogu o shounen-ai. Momentálně je ,jedinou, vedoucí blogu katy-chan, dříve zde byla i Elo-chan.

Můžeš stále říct, že mě miluješ? -16

21. října 2007 v 22:59 |  Můžeš stále říct, že mě miluješ?
já se vám všem strašitánsky omlouvam, že je to tu zas až po takový době, ale jinak mi to fakt nevyšlo... přes tejden škola a o víkendu sem byla celý dny u babičky (bylo to tam super, ale kompa nemá, no... takže sem se k psaní prostě nedostala, zato sme si všichni parádně zahráli člověče:)... ale pokusim se psát teď o prázdkách, už seč na ně těšim jak na smilování, fakt že jo :)
"Co to děláš?" zeptal se Louis, když první co po ránu viděl, byl Damien, páčící svůj rukáv zpod jeho těla. "Co asi?" zeptal se vesele. "Tys mě tu chtěl nechat? To se nedělá." Louis se nadzvedl a Damien konečně vyprostil ruku. "Díky," prohodil. "Jen jsem chtěl jít poručit, co si dáme k snídani, ale tys mě zalehl a já se nemohl uvolnit. A protože když spíš," nahnul se k němu a letmo ho políbil, "vypadáš jako andílek," znovu se k němu sehnul, ale rty dopadly jen na nos, "a já neměl srdce tě budit. A teď můžeme jít." Prohlásil energeticky a vyskočil zpod peřiny. Louis ho se zíváním následoval. "Brr, to je zima."Měl sto chutí si zalézt zpět do vyhřáté postele, ale nechtěl zdržovat a tak se přece jenom donutil k převlékání. "Mimochodem, všiml sis, že tohle je Paříž? Dostaneš cokoli, co si poručíš k snídani a nemusíš ani dlouho čekat, ne jako na venkově. Tak jsme si klidně mohli přispat..."
Dopozapínal si všechny knoflíčky na kabátu a pak následoval Damienova příkladu a do ruky popadl plášť. "Mimochodem, dneska jdeme ke zlatníkovi." Damien na něj uličnicky zamrkal. "Ty už mi chceš kupovat prsten?" zeptal se provokativně. "Ne, tobě ne. Je to pro jednu slečnu." Louis přesně věděl, jaký úšklebek to na Damienově tváři vyvolá. "Hned si to rozmysli, Louisi. Nemůžeš kupovat prsten pro žádnou ženskou, rozumíš? Už máš mě a já bych jí ublížil opravdu nerad, ale pokud mi nedáš jinou možnost..." Louis to nevydržel a rozesmál se. "Je to Josefína, ale ty už to samozřejmě víš," řekl na jeho účet a v duchu se musel usmát Damienovu komediantství. "Přemýšlel jsi někdy o divadle? Měl bys to zkusit, Paříž by ti ležela u nohou." Popadl ho za rukáv a oba společně vyšli z pokoje.
Po společné snídani vyrazili do studených ulic Paříže, oba v kabátech a s plášti na ramenou, vybrat dárek pro Josefínu, a k Louisově neskrývané nelibosti i s doprovodem Sophie, která se pyšně držela Damienovy ruky. V nových šatech, které jí Damien nechal narychlo obstarat, a v kabátku se nesla, jakoby jí patřilo celé město a Louis nedokázal uvěřit, že je to to samé dítě, které včera viděl vynést z hořícího sirotčince. Rozhodně to na ní nebylo znát. Právě, když se usadili v kočáru, usmála se široce na Damiena a pochválila ho, jak mu to sluší. Potom se ještě víc usmála na Louise a ten byl schopen přísahat, že jí v očích hrály škodolibé jiskřičky. Nakonec se raději podíval z okénka a sledoval nevlídnou šeď podzimních ulic, kterými projížděli, než aby jí musel snášet. Nevěděl sice proč, ale rozhodně k ní necítil přehnané sympatie. Mrcha malá, zanadával v duchu, když uslyšel poznámku na svůj účet. Jak já jí nemám rád. Co jí takhle nechat předhodit lvům? "Škoda, že nejsem Julius Caesar." Damien i Sophie se na něj nechápavě zadívali. "Mluví z cesty," proneslo děvčátko hlasitým šepotem a Louis cítil, jak na něj upírá oči. Anebo jí raději nechat předhodit krokodýlům? V tom slyšel, jak jí Damien odpovídá. "Možná se trochu pomátl, zima mu asi nedělá dobře na mozek." Slyšel, jak se oba hihňají a představil si, jak škrtí pomyslný krk. Damiene, ty hajzle. Anebo možná i ty Brute? Nestačil ovšem svou myšlenku dokončit, protože kočár pomalu zastavil. "Jsme tady, pane!" ozvalo se zavolání zepředu a Jean otevřel dvířka nejdříve na jedné a pak i na druhé straně. Louise potěšilo, že ty jeho byly první, ale oklepal se, když ucítil studený závan z venku. Vážně se nějak ochladilo. "Asi bude sněžit." Rychle si to namířil k obchodu s velkým vývěsním štítem, zobrazujícím diamant a brož, a vděčně si pochválil teplo, které ho zaplavilo poté co vstoupil.
"Pán si přeje?" Teprve teď si Louis všiml malého, podsaditého mužíka, který seděl za pultem s vystaveným zbožím. Přešel blíž a zadíval se na všechny ty blyštivé šperky a v tu chvíli si uvědomil, že vlastně vůbec neví, co vybrat. S bezradným pohledem se obrátil na Damiena, který ihned zareagoval. "Můj přítel by chtěl nějaký prsten pro dámu." Klenotník chápavě povytáhl obočí a Louis zrudl. "Ne, není to tak, jak si myslíte. Je to dárek pro sestru." Slyšel vedle sebe uchechtnutí Damiena a cítil se jako hlupák. Louisi, nemusíš se tady sakra ospravedlňovat před tím skrčkem. Prostě jdeš koupit prsten, nic víc. Zadíval se zpátky na vystavené zboží a Damien se přesunul vedle něj.
"A co tenhle?" ukázal nakonec na jeden, protože Louis nebyl schopen něco vybrat sám. Vzal prsten do dlaně a strčil ho pod nos Sophii, která rozšířenýma očima sledovala každý šperk. "Co myslíš, Sophie?" zeptal se a naklonil prsten tak, aby na jeho velký oválný kámen dopadlo světlo. "Líbí se mi," odpověděla naprosto podle očekávání Damien se na ní usmál. "Tak, Louisi?" otočil se zpátky k němu. Ten zamrkal a prohlédl si klenot víc zblízka. Velký tamvozelený ovál zasazený do delikátně vybroušené obroučky. "Přijde mi trochu moc..." Na chvíli se zastavil, protože nevěděl, jak kámen, ve kterém se mísilly různé odstíny zeleně, popsat. "Je jako bouřka." Damien nadzvedl obočí. "Mě bouřka přišla vždycky tmavě šedá." Baron vydal nespokojený zvuk. "Tak to nemyslím, prostě mi přijde...no...tak neklidně," vysoukal ze sebe nakonec. "Ale to se přesně k tvojí sestřičce hodí, Louisi. A navíc jí bude ladit k očím, ukaž." Zvedl prsten do výšky Louisových očí a porovnal barvy. "Dokonalé," pronesl spokojeně. "A navíc, Josefína tam mívá takové jiskřičky." Louis si povzdychl. "Tak dobře. Ale bude jí?" Oba se podívali na velikost kroužku a chvíli bezradně stáli, než to Damiena napadlo. "Zkus si ho," prohlásil naprosto klidně, ale do Louise jakoby praštilo. "Děláš si legraci?" zasyčel šeptem, aby je prodavač ani Sophie neslyšeli. Dostalo se mu však ujištění, že ne. "No tak, Louisi-" "Já nemám prstíčky jako Josefína! Nejsem děvče!" Louisovi trochu zrudly tváře a ještě víc ho rozladilo, když na něj Damien zamrkal. "Samozřejmě, že nejsi děvče," prohlásil vědoucím tónem. "Ale prostě mi věř. Měl jsem dost příležitostí to vidět. Máte oba dva stejně jemné ruce. Tak ukaž." Louis něco nespokojeně zaprskal, ale protože ho nenapadlo lepší řešení, podvolil se a navlékl prsten na prsteníček. Padl dokonale a Damien tleskl. "Tak vidíš, měl jsem pravdu." řekl a potěšeně sledoval, jak Sophie vedle něj horečnatě přikyvuje. A Louis si s nechutí připustil, že se jeho ruce opravdu nadmíru podobají těm Josefíniným. Tak jí snad aspoň bude. Povzdechl si a prsten stáhl dolů. Potom ho položil na stůl a zaplatil příslušnou částku tak rychle, jak jen to šlo, po tom malém divadle se cítil před prodavačem hloupě. Potom už jen nastoupili do kočáru a Louis udal směr znovu do Charlottina domu, předat ten pracně koupený dárek své sestřičce.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Ačičan Ačičan | E-mail | Web | 23. října 2007 v 17:46 | Reagovat

hezké *-* jen tak dál.. sem zvědavá jak to s ní nakonec dopadne

2 kača kača | Web | 23. října 2007 v 18:44 | Reagovat

jůůjůůů !!! Eli piš piš piš ( ale uč se taky ne jakjá ) a píš píš píš !! ale já zas enic nespodila .. mám moc práce s pětkou ( TV5  , pamatuješ ?)

3 waaw waaw | 24. října 2007 v 20:40 | Reagovat

..waaw...dalsii dieeeeel...rychlo rychlo rychlooooo:))

4 Elďa Elďa | 24. října 2007 v 23:22 | Reagovat

vy mi děláte radooost! někdo to čte a dokonce se to i někomu líbí! to je supééér! za to se budu zejtra moc snažit napsat pokráčko... to je slib! xD

5 Riku Riku | Web | 17. listopadu 2007 v 19:19 | Reagovat

mě  se to teda mocink moc líbí...už máš nejákou představu kolik dílu budeš ještě psát???je to skvelýýý

6 Esstell-chan Esstell-chan | Web | 14. května 2009 v 22:20 | Reagovat

No teda...:D tenhle styl asi zavedu u nás ve škole až mi nevyjde velikost prstýnku a šibnu se o dvě čísla...:D
,,ale bratrovi by to bylo přesněéééé....." :D:D:D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama