Vítejte na staronovém blogu o shounen-ai. Momentálně je ,jedinou, vedoucí blogu katy-chan, dříve zde byla i Elo-chan.

Portrét pana G.V. (2)

29. října 2009 v 20:14 | Elo-chan |  Portrét pana G.V.
takže... popravdě si nejsem jistá, jestli si to vůbec kdo přečte. a i když uznávám, že je to hodně na hraně, stejně si to dopíšu. i kdyby jen sama pro sebe. nerada se vzdávám XD
takže pro darci, která si to přečetla jako jediná, docela logicky XD
hvězdičky oddělujou jednotlivý zápisy v deníku.

mimochodem... incident s kostelem se mi stal dneska. a nejzajímavější na tom je, že... ta písnička~ *smrt* asi už to nebude znít TAK, když to vyzradím, jinak ale nemůžu. zatoulala jsem se tam při čekání na autobus. a pak, když už jsem skoro musela jít zpátky, ozve se hudba. bylo to KRÁSNÝ. po deseti minutách jsem ale musela doopravdy, tak jsem si řekla, že si varhany pustím aspoň na mp. mám tam přeci instrumentální písničky od moi dix mois, žádnej problém. vybrala jsem si první, co se mi dostala pod ruku. a po chvíli ztuhnutí jsem poznala tu MELODII Z KOSTELA. někdo tam večer, po tmě hrál moi dix mois, přísahám. i když samozřejmě hrál jen jeden orgán, ne jako dva v ukázce. bylo to ale docela jako kouzlo. přijdu si teď tak jinak. odtržená od davu~


-----
 

Portrét pana G.V. (1)

8. října 2009 v 23:38 | Elo-chan |  Portrét pana G.V.
Portrét pana G.V.
aneb Zápisky prodejcovy

to je prosím konečná verze názvu, kterou s hrdostí prezentuju. původně jsem si pohrávala s myšlenkou na "fiktivní deník eugéna l.", od který jsem ale nakonec upustila. čistě jen proto, že mi tohle zní líp. (jak jste si mohli všimnout, trpím posedlostí iniciálama, který se nakonec nemají rozšifrovat. well...)
když teď na to koukám, zní to jako neskutečná parodie. samozřejmě jsem se nechala inspirovat, a trvám na tý inspiraci,, žádný plagiátorství, portrétem pana w.h. a zápisky umělcovými. aluze. plus fiktivním deníkem, ze kterýho vlastně celej impulz vzešel. (z čehož plyne ponaučení, nikdy nevymejšlej povídky takovou dobu dopředu, když nakonec stejně napíšeš něco úplně jinačího. ano, práce na avizovaný věci stále v nedohlednu. nevadí.) snad se vám nebude i text sám zdát jako parodie. rozhodně to tak myšleno nebylo. oscara mám ve stejný úctě jako kaori (a to jsou jediný dvě osoby, ke kterým tu úctu mám, tedy kromě mamá a babičky), vlastně bych ho měla jmenovat wilde-sensei *tohle nemyslí úplně vážně* chlubila jsem se už, že jsem k svátku dostala kompilaci všech jeho děl? ta kniha má přes tisíc stran, v angličtině mimochodem. takže jsem ve stavu posedlosti. (tejden předtím totiž dorazilo mých 5 českých oscarů XD. proto taky nemám čas navštívit nikoho z vás, vlastně ani nezapínám počítač. za což se tu omlouvám. fakt.)

pan G.V. je samozřejmě georges (kterýho mi prosím, prosím vyslovujte po francouzsku. udělat z něj bushe by bylo tragédií moderní doby, jak by řekla nejmenovaná osoba *kouká, jestli jí za tu posedlost nechce někdo ztlouct*)
a prodejce referuje k eugénovi. radši bych se neptala, CO že to prodává. stejně to vyplyne z kontextu.
a "marušky", jak jsem se sama nedávno dozvěděla, byl název pro lehčí chlapečky. (a tím to skutečně myslím.)

a nakonec... nejsem si úplně jistá, jestli budete s to sledovat proud mých myšlenek. docela se valily jedna přes druhou a já si je lajcla vážně zachytit, takže to podle toho asi bude i vypadat. dokonce jsem se ani nesnažila o nějaký korektury, nebylo to v tomhle případě možný. za zmatky se tedy omlouvám. sama jsem s výsledkem ale víc než spokojená, takže...

a poznámka redakce XD
1) úvod jsem si půjčila z úžasnýho fiktivního deníku, nakonec tam mám i uvozovky na citace *hrdě*
2) mám tam faktografickou chybu a veřejně se k ní přiznávám. ve chvíli, kdy eugéne mluví o odpoledni stráveným s oscarem... oscar byl už pěkných osm let mrtvej, eugéne svůj deník totiž píše právě s osmiletým odstupem. přeci jsem ale jeho jméno takhle sprostě zneužila. hodilo se účelu.
3) sama jsem vynechala data jednotlivých zápisků, jednoduše proto, že bych je určitě zmatlala, vím to. a nakonec, byly by naprosto zbytečný. berme čas jako relativní pojem, tak, jak je.
4) to s tím deníkem myslím taky smrtelně vážně. téměř chyběj jakýkoliv dialogy, tak nějak jsem ale měla chuť... no, udělat to zrovna tak. a pokud jsem vás ještě neodradila, příjemný počtení ^^
-----

Zůstaň, prosím... -51

11. září 2009 v 21:53 | Elo-chan |  Zůstaň, prosím...
uh. uhuhuh. *zdá se jí, že se bude muset jít omazlit o mangu s cainem, co na ní čumí z poličky*
popravdě, nějak to na mě dolehlo. celou dobu jsem říkala, že je všechno vlastně v pořádku, že se miláčci loučejí s váma, ale se mnou ne. což je pravda, nikdo mi je už asi nedokáže odpárat, ale... je mi stejně smutno. i když vím, že to pro vás bylo zdlouhavý, namáhavý a úmorný. (pro hiro-chan: 51 kapitol a 113 stránek). když jsem se teď ale přistihla, že den zabíjím nicneděláním, jen abych ten konec nemusela zveřejňovat... řekla bych, že jsem to už já~?
a to jsem včera šla spát tak nadšená, jak se mi to nakonec hezky uzavřelo. a teď, když by to bylo na místě, nemůžu posoudit. jsem nějak mimo.
takže pro mě, pro louisíčka, pro damíčka. protože jsou jednou z nejdůležitějších částí mýho života. zachránili mě vždycky, když jsem se topila a určitě ještě nejednou zachránějí. protože je miluju. a pak taky pro ty, co to vydrželi až sem. omlouvám se, že jsem všechno tak protahovala. zvyk je jednoduše zvyk, už asi jiná nebudu.

PS: mám kočku. zlaťušký stvoření, OPRAVDICKY opravdu vím, o čem mluvím. i když... milušku jsem vymyslela já. dostávám za ní od mamá vynadáno. prej to zní hrozně. a stejně to říkám~
PPS: já svojí představu dneších miláčků už vyjevila. tak by mě zajímalo, v jakým oblečení byste je asi viděli vy~? (samozřejmě, že to s mojí představou ani nehne, ale... zvědavost je zvědavost, samozřejmě~)
-----
 


Zůstaň, prosím... -50

29. srpna 2009 v 21:07 | Elo-chan |  Zůstaň, prosím...
no~ minulá kapitola stála za nic, ale touhle to snad vynahradím? *rozzářila se s tím, že všehovšudy musela upravovat asi tři věty* vážně, dneska jsem opravdicky spokojená.
s padesáti kapitolama jsme se dostali na sto deset stran ve wordu ^^" *uvědomuje si, že je to půlka normální knížky. a kaje se*
jo a! málem jsem zapomněla. něco jako prohlášení a to takhle. nepředpokládám, že si někdo všiml (natož aby se ho to dotklo XD), jakej jsem udělala skok asi padesáti let od dob, kdy byl ludvík v nejlepším až k prvnímu vydání robinsona crusoa. moje nevědomost, uznávám. tam dole ale mluvím o černý mši, což je něco docela jinýho. někdo by do toho mohl klidně vidět. a já jsem amatér, ačkoliv jsem si ohledně toho něco přečetla, dokonce jsem se hrabala v anglický wikipedii (což dělám často, já vím, ale... zmiňuju to k vlastnímu dobru XD (kromě jinýho je to i zajímavý téma, takže nebyl problém. třeba jsem se dozvěděla, že o tom psal huysmans (kniha lá bas), kterej jiným svým dílem (naruby) ovlivnil wildea s obrazem doriana graye. naruby prej inspirovalo onu bezbožnou knihu, co si dorian tak zamiloval. ale to už kecám z cesty, já vím. jen mi to přišlo zajímavý ^^)). a navíc mám ošklivej zlozvyk, upravovat si fakta tak, aby mi seděly. například miláčci, co můžou na slunce nebo cokoliv. (uznejte ale, že se ani jeden z nich NETŘPYTÍ *skoro by se pokřižovala, kdyby k tomu tedy neměla stejnej odpor jako k twilightovi*). takže... no, je to dost volný, pardon~ (pardon s francouzským přízvukem. pokud jsem se ho za ty dva roky naučila XD)
a ještě jedna docela šokující zpráva... možná tak jednu dvě kapitoly a finišujeme. sama jsem to ještě před chvílí viděla tak na 55 kapitol, takže je to... no, překvápko~?

(mimochodem, ta písnička je TAK krásná, že mi vehnala slzy do očí. ale chce to přečíst text, aby to všechno doklaplo... ruki je ten nejbožštější zpěvák. a to si tady ani nemusel olizovat prsty XD *moc dobře o svý ošklivý závislosti ví, tentokrát jí to ale ani trochu nevadí* (kdo z vás viděl invisible wall? tam si je olizoval i přes rukavičky. a pak si s tím jezdil po prsou, KUFUFUFU *dokonce použila capsík XD* X333~))

-----

Zůstaň, prosím... -49

26. srpna 2009 v 20:59 | Elo-chan |  Zůstaň, prosím...
ok. zastávám sice názor, že je na tohle vůbec škoda slov, ale... *povzdech*
mám pravidlo. nepiš, když to nejde. kdybych ho sama poslouchala, ulehčím si trápení. ale ne, samozřejmě jsem měla svojí hlavu, takže podle toho ta kapitola vypadá. splácanina mezi minulým a příštím dílem, tak je to. ÚPLNĚ se mi to vymklo z rukou. sakra.
oh, mimochodem, už jsem se rozhodla kterej ze dvou konců použiju. čekají nás události následujících dvou dnů a kousek epilogu, jestli to tak mám nazývat. což ještě vůbec nevypovídá o počtu kapitol, samozřejmě...
-----

Zůstaň, prosím... -48

16. srpna 2009 v 14:23 | Elo-chan |  Zůstaň, prosím...
dobře, dobře, zase mě zlobí blog. takže to shrnu do nejdůležitějších bodů. vlastně jednoho bodu, ps a písničky.
bod: dnešní kapitola bude asi z trochu jinšího pohledu, než mohli všichni čekat. než jsem čekala já. ale jsem spokojená. teď to má... říkejme tomu třetí rozměr. líbí se mi to ^^

PS: st. mary-le-bow je opravdu kostel. maličkej, v centru londýna, tak nějak jsem si na něj vzpomněla. a na wiki ověřila, že tenkrát už stál

a konečně písnička... novu moi dix mois (pokud se mi PODAŘÍ jí vložit, grrr). protože mi přijde, že se pod tou elegancí skrývá něco dalšího. nějak tak jsem se snažila vyjádřit dnešní díl...


-----

Další články